PhDr.Zdeňka Kadrlová, nar.2.4.1949 ve Slaném.
Studia: SVVŠ Slaný, FFUK Praha, obor kulturní antropologie.
Vdaná,žije v Kladně ,má dospělého syna.

PhDr.Ivan Kadrle, nar.17.2.1949 v Kladně.
Studia: SVVŠ Slaný, SOŠV Praha ("Holarka") a FFUK Praha, obor
kulturní antropologie.
Ženatý,žije v Kladně a má jednoho dospělého syna.

Úvodní slovo při zahájení vernisáže pronesla paní doktorka Světlana Spiwoková:

Při zahájení výstavy mi dovolte krátkou úvahu. Před Vámi jsou shromážděny výsledky poslední tvorby manželů Kadrlových a je nadmíru složité je zhodnotit a nemožné je rozdělit. Zdenka a Ivan tvoří společně, pracují společně, spolu vystudovali, žijí společně... Kromě vztahu jsou pozoruhodné i skromné podmínky ve kterých předměty vznikaly.

Obrazy Ivana Kadrleho, jsou pouhou částí jeho výtvarné činnost. Kromě grafické tvorby se zabývá i různými uměleckořemeslnými technikami. Námětem jeho obrazů je figura, nepatně idealizována s erotickým podtextem  jakoby měl děj teprve následovat. V obrazech je nezkrotnost i žádostivost (chtíč). Ve středověku byla žádostivost spolu s lakotou, považována za smrtelný hřích. Lakota příslušela zejména muži, ženě byla přisuzována žádostivost.
I Ivanovy postavy které byste, podle názvu obrazu, zařadili do malby žánrové mají smyslný výraz i gesta. Myslím, že na těchto něžných plátnech s potěšením spočine hlavně oko mužské části návštěvníků výstavy. Ještě je zde i plastika a odvěké téma. Charón - převozník, který převáží duše zemřelých v podobě stínů přes řeky do podsvětí. Bývá zobrazován jako starý, vousatý a špinavý muž. Toto téma je Ivanem zpracováno bez patosu a obvyklých symbolů.

Zvláštní atmosféru mají Zdenčiny plastiky. I když nevznikly v antice, ale v Kladenském paneláku, odkazují nás ke kultu, který žil ve starověkém Římě. Nejlépe Zdenčiným sochám porozumíme, užijeme li  antického slovníku. Mezi drobnými výtvory jsou totiž Lárové a Penáti. Lárové byli u Římanů ochranným božstvem pozemků. Tam, kde se pozemky stýkaly (území se říkalo compitum) stávaly kapličky, kde se Lárům obětovalo při svátku zvaném Compitália. Svátek se slavil po sklizni. Pozemek, na kterém stál dům, chránil Lár famiáris, který byl uctíván uvnitř domu. Jiní Lárové chránili pocestné a mořeplavce. Někdy bylo uctíváno více božstev, jejich sochy stály ve skříni zvané lárium, blízko domácího krbu, podobně jako sošky Penátů. Obětovalo se jim od každého jídla  Římský kalendář měl tři pevná data, která se odvozovala od úplňku. O kalendách tj.1 den v měsíci, nonách 5. nebo 7. den, (podle úplňku) a o idách (13. nebo 15.) den, se Lárům kladly na krb věnce. Penáti jsou ochranná božstva uvnitř domu, chránili především část která sloužila jako spižírna (penus).
Členové rodiny dávali při každém jídle Penátům díl. U Kadrlových stávají sošky těchto božstev mezi televizí a kuchyní. Mají své misky stále plné oříšků a drobných dobrot. Cituji slovník „Pro neurčitost jejich podoby narážela zobrazení Penátů na obtíže. Na mincích bývají vyobrazeni jako dvě mužské hlavy.“ Plastiky Zdeny Kadrlové jsou vytvořeny lehce a bez obtíží. Uvnitř skrývají to, co předurčuje jejich funkci. Jsou to svítilny, nebo dózy.
Kromě fantastických tvarů je zde i zajímavá kombinace materiálů: přírodní dřevo, režná keramika, kované železo, cín a pestrá škála polychromií.

V tomto zimním a hektickém čase, působí setkání se Zdenčinou poetickou, komorní plastikou, jako pohlazení.
Pohled do Ivanova malířského světa, kde je děj pouze nastíněn, nám ponechává prostor pro vlastní fantazii.

Přeji Zdence a Ivanovi mnoho úspěchů a víme o tom, jak dokážou vytvořit ochranná božstva, stejně jako příjemnou atmosféru.